Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

co I
[co]
(2. j. čeho, 3. j. čemu, 4. j. co, stažený tvar po předložkách na, o, ve, za , 6. j. čem, 7. j. čím)
zájmeno
1. zájmeno tázací
uvozuje tázací větu vyjadřující otázku týkající se určité bližší informace o věci, vlastnosti, stavu, množství ap. syn. copak I/1:

Co je to?
Co si přejete?
Co je nového?
Co to stojí?
kolik
Čím je?
jaké má povolání
Cos čekala?
co jsi
Nač myslíš?
na co
ve spojení s předložkou za se 4.p. Co je to za knihu / za člověka? jaká je, jaký je

2. zájmeno vztažné
uvozuje vedlejší větu obsahovou vyjadřující takovou nepřímou otázku, nepřímé oznámení ap.:

Běž se zeptat, co se děje.
Nikdo neví, co bude za pár měsíců.
Řekl mi, co si o tom myslí.
Radil mi, co mám udělat.
Bylo mu jasné, čeho se musí vyvarovat.

3. zájmeno vztažné
uvozuje vedlejší větu vztažnou, zprav. podmětnou nebo předmětnou:

Strážníci dělají, co mohou.
Vytváří to, co ji baví.
Udělám všechno, co budeš chtít.
Co řekne, to platí.
Nebudeme ji odsuzovat za to, čím musela projít.

4. zájmeno vztažné (neskl., nesh.) kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

uvozuje vedlejší větu vztažnou nesoucí určitou zpřesňující informaci, který, jak:

Ten, co hraje fotbal.
Na fotkách byla přesně ta, co se mi líbí.
Už sis přečetl ten mail, co jsem ti poslal?

5. zájmeno neurčité
(ve spojení se slovesem mít, být)
označuje neurčitou, blíže neurčenou věc, jev:

Už nejí, nemá co.
Už roky nemají co na práci.
Řada lidí se dnes má co otáčet, aby uživili svou rodinu.
má hodně práce
Tito umělci rozhodně mají co říct.
Pořád je co dělat.
Kupujte, dokud je co.


co chvíli příslovečný výraz
opakovaně v krátkých časových intervalech, znovu a znovu

co jsem dlužen / dlužný?
kolik mám zaplatit (za zboží, za službu)?

čím – tím spojkový výraz měrový
s 2. st. přídavného jména nebo příslovce ve spojení dvou větných členů nebo vět vyjadřuje porovnání míry vlastnosti, množství ap.:

Čím jsem starší, tím hůř se mi učí.
Čím déle je sama, tím více jí někdo schází.
Trénovat je potřeba, a to čím více, tím lépe.

čím dál(e) (tím) příslovečný výraz
vyjadřuje neustále se zvyšující nebo snižující míru vlastnosti, množství ap., stále:

Je to čím dál lepší.
Na trhu je čím dál tím větší konkurence.
Svah byl postupně čím dále tím strmější.
Lidé nakupují knihy čím dál tím méně.
Naši klienti chtějí čím dál víc využívat online služeb.

nebo co kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní
či co kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

(na konci věty) vyjadřuje neurčitou, nejmenovanou možnost nebo ostrý nesouhlas s jevem, se situací pojmenovanou v předchozí výpovědi:

Zamotala se mi hlava a myslel jsem, že zase omdlím nebo co.
Co je to za otázku – to mě zkoušíte nebo co?
Jako by někdo chtěl politiky lynčovat, či co.
Co tím chceš říct? Jakože moc piju či co?


(a / ale / jenže) co čert nechtěl expresivní
stalo se právě to nechtěné, nejméně potřebné, byla to smůla:

Nastoupil jsem do nového zaměstnání, a co čert nechtěl, děti začaly hned marodit.
Nemělo to být daleko, ale co čert nechtěl, vyrazili jsme opačným směrem.
Chtěli jsme se vyhnout zácpě, jenže co čert nechtěl, za zatáčkou u náměstí stála kolona taky.

(a) to (už) je co říct kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

je to mimořádné nebo neobvyklé, to už něco znamená:

Za dva měsíce jsem si nedal jediné pivo a to je co říct.
Když se nás sejde na tréninku deset, to už je co říct.

ať dělám(,) co dělám dělej co dělej
i když se člověk jakkoli snaží, je nemožné dosáhnout očekávaného, žádoucího výsledku:

Ať dělám co dělám, málokdy přijdu včas.
Ať děláme, co děláme, stejně neušetříme.
Dělej co dělej, jeho nezměníš.

být co k čemu kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

mít jisté kvality, schopnosti ap., být kvalitní, hodnotný, užitečný:

Kdybys byl co k čemu, udělal bys to také.
Jsem rád, že jsem dnes byl co k čemu.
Když už jednou ten zákoník máme, měl by být co k čemu.

co by (tomu) řekli [lidi / sousedi ap.]
to by se nemělo dělat, mohlo by to vyvolat nežádoucí pozornost a odsudky ostatních, okolí:

Neblázni, to nejde, co by tomu řekli lidi.
Přestaň řešit, co by tomu řekli druzí, je to tvůj život.
Co by tomu řekli sousedi, kdybychom se tam ani neukázali.

co by(,) kdyby kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

co by nastalo, kdyby situace proběhla určitým způsobem:

Nestresujte dítě svými obavami „co by, kdyby“ a předpokládejte, že všechno bude v pořádku.
Cyklus se s nadsázkou zabýval tím, co by kdyby. Jak by to třeba vypadalo, kdyby praotec Čech nezůstal u Řípu, ale šel dál.
Úvahy na téma co by, kdyby jsou zbytečné.

co Čech, to muzikant
(přísloví) Češi mívají tradičně hudební talent

co dům dal / dá
zbytky jídla, potravin nebo jakékoli věci, které jsou doma k dispozici:

Snídám, co dům dá.
K
obědu byl guláš z toho, co dům dal.
Technika malování je libovolná, fixy, uhel, tempery, pastelky, zkrátka co dům dá.

co je doma, to se počítá
(přísloví) člověk má zabezpečit, zajistit něco pro sebe, svou rodinu ap. i na úkor někoho nebo nečestným způsobem:

Část společnosti nevidí nic špatného na tom, když si premiér přihraje nějaké ty miliony. Kdo z nás by to neudělal? Co je doma, to se počítá.
co je psáno, to je dáno
(přísloví) písemné informace, sliby, dohody ap. jsou závazné, nelze je zpochybnit:

Co je psáno, to je dáno, to platí prostě mnohem víc než plácnutí rukou či planý slib.
co je šeptem, to je (s) čertem
(přísloví) když je něco sdělováno potichu, jen šeptáním, je to podezřelé a může to svědčit o špatném úmyslu • nešeptejte, ale řekněte to nahlas

co jsme si, to jsme si
odpusťme si, staré křivdy jsou zapomenuty:

Dáme si všichni kafe, a co jsme si, to jsme si, budem kamarádi.
Mrzí mě, že se nechová jako chlap. Místo toho, aby přišel a řekl, co jsme si, to jsme si, tak se mi vyhýbá. 

co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek / zítra
(přísloví) je lepší splnit povinnost hned a neodkládat ji

co nás čeká a (co nás) nemine
co můžeme s jistotou očekávat v budoucnu:

Standardní úvahy na počátku roku začínají tím, co nás čeká a co nás nemine.
Všichni by se měli dovědět, co nás v Evropě čeká a nemine. Věci příjemné i nepříjemné.

co není, může být co není dnes, může být zítra
(přísloví) situace se může snadno, brzo změnit • co nenastalo, co se nestalo, to může brzo nastat, to se může snadno stát

co se doma uvaří / upeče, to se doma sní co se doma uvaří / upeče, má se doma sníst
(přísloví) domácí problémy se mají řešit doma, ne na veřejnosti 

co zaseješ, to sklidíš
(přísloví) jak se chováš k druhým, budou se oni chovat k tobě • předchozí činy vyvolávají odpovídající důsledky (příznivé nebo nepříznivé):

Citové pouto si k žádnému ze svých dětí nedokázal vybudovat, a proto se o něho jeho potomci moc nezajímají. Sklízí, co zasil.
Tato vláda sklízí hlavně to, co zasela ta minulá.

čeho je moc, toho je příliš co je moc, (to) je moc co je moc, (to) je příliš
nic se nemá přehánět, vše je třeba dělat, užívat uměřeně • už byla překročena hranice únosnosti a je nepřijatelné tímto způsobem dále pokračovat:

Také pro sluneční paprsky platí, že čeho je moc, toho je příliš – při pobytu na sluníčku je třeba dodržovat určitá pravidla.
Je nutné přijmout takové reformy, aby se už podobné případy neopakovaly. Co je moc, je moc.
Už jsi mi dělal ostudu dost dlouho, teď to musí přestat! Co je moc, je příliš.

čím dřív(e), tím lépe / líp
čím dříve, rychleji bude určitá akce, činnost ap. provedena, tím více prospěchu nebo radosti někomu přinese:

Jako každé dovednosti, tak i tomu, jak rozumně nakládat s penězi, se dá naučit. A čím dřív, tím lépe.
Velmi záleží na tom, kdy po úraze začnete trénovat. Obecně platí, že čím dřív, tím líp.
„Budeme se stěhovat. Čím dřív, tím líp,“ těší se do rodného města.

čím více / víc, tím lépe / líp
větší počet, vyšší intenzita, delší trvání ap. zajistí, přinese lepší výsledek:

Přijďte k nám posedět a popovídat si. Jste všichni zváni, čím víc, tím líp.
Už jsem v minulosti pár lidí přetrénoval, a tudíž jsem přestal vyznávat zásadu – čím víc, tím líp.
Rozhodně čaj nelouhujte déle, než je uvedeno, a neřiďte se radou „čím více, tím lépe“.

dal bych za to nevím co expresivní
velmi si něco přeji, velmi bych si něco přál (často něco nesplnitelného):

Dal bych za to nevím co, kdyby se čas dal vrátit.
děj se co děj ať se děje(,) co se děje
za všech okolností, bez ohledu na okolnosti:

Stál si za svým názorem děj se co děj.
Musím se tam prostě vrátit, děj se co děj.
Stojí na její straně, ať se děje, co se děje.
Do konce týdne to musí být hotové, ať se děje co se děje.

jsme to, co jíme
stravovací návyky významně ovlivňují fyzický i psychický stav člověka • výběr jídla prozrazuje o člověku jeho preference, hodnoty:

Jsme to, co jíme, z hlediska živin, které tělu dodáváme, i z hlediska kultury, kterou máme v sobě zakořeněnou.
Jídlo je zásadní záležitost pro naše bytí a ovlivňuje i naše nálady. Opravdu jsme to, co jíme.
Rčení „jsme to, co jíme“ teď platí více než kdy jindy. Dominující fotografie jídla na sociálních sítích, kde každý vytváří sám sobě vizitku, to jen potvrzují.

mít co dělat, aby
muset se usilovně snažit, namáhat, aby nedošlo k něčemu nechtěnému nebo aby se něco zvládlo

stůj co stůj
za všech okolností, bez ohledu na okolnosti:

Všichni chtějí stůj co stůj prosadit svůj názor.
Naši volejbalisté jsou odhodláni postoupit na olympijské hry stůj co stůj.
Pustila se do psaní dizertace a rozhodla se, že ji stůj co stůj dokončí.


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)